Vítejte na pisálkoveckém blogu.

Stěžejní část blogu je věnována psanému seriálu o českém superhrdinovi Secmenovi.
Při čekání na další díl si můžete přečíst i další texty z pisálkovecké dílny.

Budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu (komentář).






Další díl Secmena vyjde 12.9.2017


Zápisník frustrovaného zahrádkáře (část 2.)

7. září 2017 v 19:30 | Vafi |  Ostatní
Červen 2016

Konečně je v práci volněji a já se zúčastňuji několika brigád. Zahrádkáři se na návrh pana Pytlíka shodli, že udělají nový plot po obvodu zahrádkářské kolonie Šmoulov 2. V praxi to znamená, že se zahrádkářům postaví část plotu a to ze společných peněz. Někomu se postaví 1/4 celkového oplocení, rohovým zahrádkám 2/4 apod. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že takovou zahrádku u kraje vlastní také pan předseda Pytlík. Té mojí se to samozřejmě netýká. A tak pomáhám stavět plot. Když kolem 14:00 děláme plot u jednoho kolegy zahrádkáře vidím, že ten kterému se zrovna ten plot staví, leží v houpací síti a čte si časopis. Kolegu moc dobře neznám, ale zdá se mi že do kapsy nebude mít zrovna hluboko. Tak na něj volám "Hej, děláme ti tady plot nechceš se zúčastnit?". Líně sklopí časopis a zvolá " Já jsem zaplatil 4 kiliány za mě a za manželku, takže se brigády účastnit nemusím a navíc jsem se o žádnej plot neprosil." S vykulenýma očima nevěřícně kroutím hlavou nad tímto projevem kokotismu, jehož jsem byl právě svědkem, ale když už jsem si myslel, že to horší snad být nemůže ještě doplnil. " Jo a Karle, nemohla by mi tu tvoje paní upravit tady tu díru v tom vnitřním plotě? Když to dělala posledně nezbyl jí prý drát a teď jsou tam moc velký oka."
To byla poslední kapka. Mlčky zahazuju lopatu. Divícímu se Pytlíkovi dávám padesáti korunu za to, že jsme s manželkou nevydrželi až dokonce, beru starou za ruku a kvapně odcházíme.

Červenec 2016
Kopu díru. Z práce si beru plechový 200 litrový sud a vkládám jej do díry. Do sudu pravidelně močím a vylejvám špinavou vodu od nádobí.
Jednoho dne vidím u sousedky, se kterou se známe již dlouho a máme s ní dobré vztahy, jak se její děti koupou a hašteří v bazénu. Protože je sobota a je 16:30, jdu k plotu a jen tak z legrace nadhazuji, že by ty děcka neměli řvát, že je už půl hodiny po večerce. Místo zábavného a možná i laškovného rozhovoru se sousedkou málem schytávám facáka. Co si to vůbec dovoluju zakazovat dětem, aby se koupaly a že zavolá svýho starýho a ten už mi prý ukáže.
Snažím se vysvětlit, že jsem to myslel z legrace a narážel jsem na nesmyslnost Pytlíkova řádu.
Brzy se k nám sbíhají ostatní sousedé. Když nikdo neposlouchá co říkám, vytahuji na pana Pytlíka fakt, že minulou sobotu měli na jeho zahradě mejdan a vyřvávali tam do tří do rána. Na to je mi argumentováno, že měl brouček přece narozeniny a že snad ani nejsem člověk.
S touto větou v uších odcházím a přemýšlím jestli náhodou snad nemají pravdu. Nechápavě vyhlížející manželce přikazuji, že do toho posranýho sudu bude chcát taky. Sám sedám do auta a jedu si koupit malé čerpadýlko.

Srpen 2016

Je neděle a já vidím a slyším Pytlíka jak něco vrtá. Okamžitě přiskakuji k malému plůtku a ptám se co to tu vyvádí, vždyť je přeci neděle. Na to je mi odpovězeno, že přerušovaně se to může. Prý jen 5 minut něco vyvrtá a pak je zase půl hodiny klid.
Odcházím do chatky a spěšně vytahuji sekačku a se slastným pocitem ji zapínám. Nastavuji si stopky na 5 minut a běžím si otevřít lahváče. Po 5 minutách sekačku vypínám a po půl hodině opět zapínám. Takto se vydržím bavit až do 19:00 zcela nasycen tím opojným pocitem zadostiučinění. Tím ovšem nekončím. V 01:00, když všichni spí vycházím ven a strkám hadici od nově zakoupeného čerpadýlka do sudu, který jsem již 3 týdny poctivě plnil a druhou hadici prostrkuji skrz plůtek k Pytlíkově sklepnímu oknu a pouštím na 15 minut čerpadlo.
Druhý den k mému údivu Pytlík nic neříká. Volám do práce a beru si na pondělí dovolenou. Z neděle na pondělí v 01:00 celou akci opakuji. Druhý den se konečně dočkám. Pytlík mi sděluje, že je to divný, ale že má ve sklepě vodu i přesto, že v noci neprší. Na to mu bezděčně odpovídám:" To je fakt divný, ale to asi bude tím jílovitým podložím co tu je a taky nezapomeň na ty posuny těch litosferickejch desek a prostě to asi pracuje ta půda víš jak". Zdá se, že ho mé vysvětlení uspokojilo ale zadumaně dodává: "Hmm hmm, ale proč to do prdele tak strašně smrdí...."


Květen 2017

Začínám chápat jaké oblasti se týká Pytlíkova invalidita, protože se stále podivuje nad tím, že má vodu ve sklepě bez ohledu na počasí a stále si ještě nepovšiml, že ji tam má pokud jsem na zahradě také. V květnu máme v práci znovu frmol a chodím do práce znovu také v sobotu. Navíc si bereme hypotéku na rekonstrukci bytu. Opět nestíhám povinné brigády, ale tentokrát nemáme peníze nazbyt, protože k tomu všemu jde kluk do Prahy na vysokou. A tak se jednoho krásného dne třemi pivy dodám kuráže a ptám se předsedy Pytlíka: "Co se bude dít, když ty pokuty nezaplatím? Je to můj pozemek a moje chata a taky jsem se neprosil o členství v žádným podělaným zahrádkářským svazu!". Pytlík si mě změří nepřívětivým pohledem a a stroze odpovídá: "Odpojím ti vodu."a odešel.
Pochopil jsem, že tím náš rozhovor skončil.

Červenec 2017

Neteče nám voda. Uvažuji o vlastím vrtu, ale s manželkou se shodujeme, že na to už nemáme dost sil.

Srpen 2017

Dávám inzerát na prodej chatky v zahrádkářské kolonii Šmoulov. Do popisu píšu: "Zánovní chatka v malebné lokalitě s milými a chápavými sousedy a s všudypřítomným a všetečným panem předsedou.
PS: Nutno nechat si zapojit vodu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 cizinka cizinka | 8. září 2017 v 12:54 | Reagovat

fakt dost dobrý dost jsem se nasmála. Takhle nějak by měl blog vypadat. Psát s nadhledem a vtipně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama